Ať už mají lidé jakékoliv pohnutky k rozhodnutí stát se soukromými podnikateli, jedno je pro ně vždycky společné. A to skutečnost, že jim jde u podnikání hlavně o to, aby si na sebe vydělali. Aby měli takové příjmy, jež jim zaplatí provoz firmy jako takové plus výdaje související s jejich živobytím. Tak už to na světě chodí, a tak je to také správné. Podnikání je zkrátka výdělečná činnost a kdo by si tu nevydělal, nemohl by normálně žít.
Jenže zatímco by měla být realita taková, jak je popsáno výše, nejednou taková není. Často se sice podniká, ale člověk se za to nedočká toho, co by chtěl získat. Peněz tu může být málo a někdy také nemusí být vůbec žádné, a pak se objevují tu menší a tu větší těžkosti a někdy je to už dokonce přímo nesnesitelné.
Ovšem život je takový. A když už nemáme jistotu, že si vždycky v podnikání dost vyděláme, měli bychom si aspoň ujasnit, co tedy dělat, když dojde k něčemu takovému. Měli bychom vědět, jak sehnat peníze na přečkání těžkých chvil, když nám ty vlastní nestačí. Tedy měli bychom vědět, jak si vzít půjčku.
Když se podnikatel rozhodne, že si nějakou půjčku vezme, nikdo mu v tom nemůže bránit. Když ji potřebuje, ať si o ni požádá. Jenže je tu jeden problém, a tím je skutečnost, že nestačí jenom půjčku chtít. Musí se také najít finanční instituce, která ji dotyčnému také chce poskytnout. A musí se najít půjčka nejen dostupná, ale natolik finančně výhodná, že se vyplatí na ni vsadit.
A tak se často bere hypotéka bez příjmu, která je pro mnohé podnikatele ta nejdokonalejší. Protože je z pohledu úroků a dalších parametrů docela výhodná a současně se i snadno získá. Může ji mít dokonce i ten, kdo si vydělává jenom málo, ba i ten, kdo má problémy třeba s registry dlužníků. Protože tady se toho po žadatelích moc nepožaduje a spíš se jim tady vyhoví.