Ona je to hodně problematická otázka. Za prvé bychom si museli slovo zdraví definovat naprosto přesně. Jedna věta, jsme zdraví, pokud nás nic nebolí vůbec nestačí. Nemocí, které nebolí je dost. Za všechny můžeme jmenovat třeba tu nejrozšířenější, diabetes.
Proto budeme považovat přesnou definici zdraví za nedořešenou a budeme to brát jen tak obecně, jak jsme zvyklí.
Nemocné můžeme zběžně rozdělit na tři skupiny.
· ti co vyhledají lékaře
· ti co jdou přímo do lékárny
· ti co to neřeší vůbec
Poslední skupina nás nezajímá, buďto je nemoc přejde nebo v klidu zesnou v pánu.
Ve skupině první lékař napíše recept, kde by měl definovat, jak se bude pacient podílet na ceně léků. K tomu sloužily tři políčka vlevo zhruba uprostřed. Podle toho, které vám lékař zaškrtne se budete podílet na ceně toho či onoho léku.
Pro ty nemocné, kteří jdou přímo do lékárny se článek také netýká. Ti si uhradí plnou cenu a pojišťovna je tím naprosto vypuštěna ze hry. Když píši plnou cenu, samozřejmě nepočítám slevy na nějakou kartu, či věrnostní programy.
My se tedy budeme zabývat jen první skupinou, kteří obdrželi lékařský recept a nyní stojí v půlhodinové frontě na léky.
V případě, že si máte lék uhradit celý se vším všudy i s cenou za krabičku, musí to být na receptu ne, jen zaškrtnuto, ale také slovně vyjádřeno. Prostě tam musí být napsáno „Hradí nemocný“.
A nyní přicházíme k tomu nejzajímavějšímu. Nebudeme řešit nic o povinném zdravotním pojištění. Jen si řekneme, že v roce 2018 si každý občan zaplatil za své zdraví v průměru 5381 korun.
V tomto čísle jsou však započítány i volně prodejné léky a další placena zdravotnická ošetření. Čistě v doplatcích za léky se píše o sumě 1044 korunek. Což nevypadá tak strašně, nejste-li ovšem bez práce a pobíráte pouze existenční minimum.
Přeji vám pevné zdraví bez doplatků.